Běhání s kočárkem

Běžecký trénink si maminky nemusí odepřít, na rozdíl od jiných sportů, ani když nemají hlídání. Jaký kočárek zvolit a jak s ním běhat správně?

S malým dítětem v kočárku lze už od jeho nejútlejšího věku absolvovat především objemový trénink. Na rovině s ním lze poměrně dobře natrénovat i na maratón, v členitějším terénu zase nenaběháte tolik kilometrů, ale k obecné vytrvalosti se tu přidává i trénink na vytrvalost silovou. Dobrý kočárek nebo přímo vozík, používaný i za kolo, se na rovném podkladě nemusí tlačit, jen postrkovat a držet ve směru, práce s ním není těžká a dopad na techniku je minimální. Do kopce se však musí tlačit každý vozík a zde námaha navíc značná. Z kopce většinou odpočíváme, ne však s kočárkem, zde poznáte druhou namáhavou stránku běhu s vašim potomkem.

Při výběru kočárku nebo vozíku je důležité, aby byl co nejlehčí, snadno ovladatelný a prostorný pro dítě, s možností vozit jak novorozence, tak i dvouleté či starší dítě. Vhodná jsou velké kola, která mají malý valivý odpor, a co nejlehčí konstrukce, neboť každé kilo navíc je zvláště v kopcích hodně znát. Šikmo posazená kola zajistí větší stabilitu a mnohem lepší ovladatelnost. Sportovní kočárky a vozíky mají většinou nafukovací kola, nebojte se je pořádně nahustit, valivý odpor kol tím snížíte na minimum.

Malá, nesedící miminka jsou sice lehká, ale musíte vozit v sedačce. Výhodou je také možnost naklonit korbu tak, aby v ní děťátko leželo, nebo polosedělo.

Při výběru dobrého vozidla pro nejbližších několik let je proto důležité zvážit všechny tyto okolnosti. Dobrý vozík je investicí do zdraví a do pohody. Příliš těžké kočáry a jízda s nimi mohou představovat vysoké riziko pro pozdější poškození páteře běhající maminky, a to zejména v bederní, ale i krční oblasti. I ten nejlepší vozík je přece jen břemenem, které zpomaluje obvyklé tempo, pak je nutné si především ohlídat techniku běhu. Takovýto běh vyžaduje vynaložení daleko většího úsilí s již zmíněnými riziky.

Dost bylo strašení, nyní k výhodám: máte možnost vyrazit kdykoli, podle aktuálních potřeb matky a dítěte, máte kontakt s dítětem, a je-li vozík opravdu kvalitní a máte-li k tomu i dobrý terén, lze dosáhnout i dobrého tempa a minimální práce navíc. Zpomalení představuje na kilometr cca půl minuty na rovině až dvě minuty i více v kopcích, proto je třeba se v tréninku držet spíše tepové frekvence než tempa na kilometr.

Technika běhu s vozíkem/kočárkem:

Na vozík se „nevěšíme“. Páteř by měla být vzpřímená a měly bychom cítit, že pracuje celé svalstvo trupu, šikmé břišní svaly – a netočíme se pouze na bederních obratlích. Ideální je, pokud vozík umožňuje pustit ho na několik kroků tak, aby byl vlastní běh co nejméně narušen. Pokud to nejde, je součinnost břišních svalů zvláště důležitá.

Nesedíme v tom. Pánev by měla být spíše lehce podsazená a měla by „jít dopředu“, aniž by se příliš prohnula bederní páteř. (Toto platí i obecně).

Krok je za kočárem/vozíkem o něco kratší. Došlapujeme přirozeně, jak jsme zvyklé. Nemělo by to být přímo na patu, ale ani přehnaně moc po špičkách. Ideál je lehce přes přední část nebo na celou nohu.

Pokud můžeme vozík pouze odstrkovat, měla by být síla taková, aby nebyla příliš namáhána naše páteř – abychom se moc nezkroutily. Tyto drobné, leč mnohokrát opakované pohyby a síly v nich, které působí na pohybový aparát, se sčítají.

V brzkých fázích po porodu je trénink možný na kratší vzdálenosti a v mírném joggingovém i chodeckém tempu, s vědomou kontrolou stavu svalstva pánevního dna. Cítíme-li bolest nebo tah v této oblasti, trénink raději ukončíme a v dalších dnech zmírníme. Provedeme ještě cestou několik cviků na pánevní dno a doma se posílení této oblasti věnujeme se zvýšenou intenzitou. Správnost provedení je velice důležitá. Pevné pánevní dno je základ a vždy má být o krok napřed – před břišními svaly i během samotným.

Nutnou součástí tréninku je zařadit alespoň jednou týdně trénink bez vozíku a opravit tak běžeckou techniku, narušenou předchozím těhotenstvím a změněným krokem při běhu s vozíkem. V prvních chvílích doporučuji klus podle možností proložený běžeckou abecedou, rovinkami, fartlek – později zařazení dalšího tréninku bez vozíku pro další tréninky, především tempové, rychlostní, intervalové – podle povahy trati, na níž je atletka zaměřená.

Nemělo by být opomíjeno kompenzační cvičení, a to ve zvýšené míře: nesprávná technika běhu s kočárkem a jednostranné zatížení z toho vyplývající pak výrazně zatěžuje šíjové svalstvo, krční páteř. Výhoda možnosti se o vozík či kočárek opřít je jen zdánlivá, znovu tedy: hrozí tu kombinací opakovaných minimálních pohybů v bederní páteři a slabé břišní stěny po prodělaném těhotenství přetížení bederní páteře, až ke kompresi bederních plotének!

Další tipy pro trénink: Dokud je dítě velmi malé, lze využít i dobu, kdy přirozeně spí: v čase jeho přirozeného útlumu jej uspat přesunem na stadion, a tam v době jeho spánku za občasné kontroly odtrénovat. Ne vždy se však na toto lze spolehnout. Doba, kdy je dítě v útlumu, je však pro trénink – opět s kočárkem – celkově výhodnější, kojenec spí, a umožní tak i dlouhý vytrvalostní běh.