Bolest holeně nemusí znamenat zánět okostice

Bolest holeně, často označovaná jako zánět okostice, bývá jednou z nejčastějších obtíží u běžců a to především začátečníků. Obecně panuje názor, že je potřeba tuto bolest překonat, že je to nutné zlo běžeckých začátků. S tím však nelze souhlasit. Bolest vždy signalizuje určité ohrožení poškozením nebo už stávající poškození tkáně, která je nadměrně zatěžována.

Zánět okostice holeně často vzniká u začátečníků, nebo při náhlém zvýšení kilometráže již zkušených běžců. Často vzniká po novém roce s novoročním předsevzetím, že začnu více běhat a v sezóně si švihnu pořádný závod. Krom holeně tento zánět může vzniknout u běžců na patní kosti.

Okostice je vazivový obal kosti, který je bohatě inervován. K jeho zánětu dojde opakovaným nadměrným tahem svalů, které se na něj upínají. Může to být na vnitřní i vnější straně holeně. Přetížení je dáno ani ne tak kvantitou tahu svalů, ale spíše jeho kvalitou. Vadí hlavně opakovaná nerovnoměrná a nárazová práce svalů, které se na tuto kost upínají. Jako každá přetížená struktura se dostává do tzv. sterilního zánětu, bolí, může zčervenat a otéct. Při velkém přetížení může dojít až ke vzniku únavové zlomeniny holenní kosti. Nejčastěji se ale projevuje "pouhou" bolestí po běhu a pak na začátku dalšího běhu.

Jaké jsou příčiny?

Často se uvádí jako příčina náhlé zvýšení kilometráže a běh po tvrdém povrchu bez kvalitně tlumící běžecké obuvi. K tomu je potřeba doplnit, že tvrdý povrch může přispět ke vzniku zánětu okostice, ale je to dáno hlavně špatnou technikou běhu na tvrdém povrchu. Tvrdý povrch nám totiž neodpustí žádnou chybu, podobně jako běhání naboso.

Další příčinou bývá špatné postavení kyčle a chodidla. Když svaly kyčle při došlapu nepracují správně, celá dolní končetina má pak tendenci se vytáčet dovnitř a chodidlo tento pohyb musí kompenzovat. Aby chodidlo zabránilo velkému propadu nohy dovnitř, tedy nadměrné pronaci, zvýší se aktivita svalů, které dělají pohyb opačný, tzv. supinaci. Běžec pak při došlapu drží chodidlo hodně na vnější straně, což provádí svaly, které se zevnitř upínají na holenní kost. Tyto úpony se postupně přetěžují, tahají za okostici a nadměrně ji namáhají.

Jednou z možných příčin je i nadměrná pronace, tedy propad chodidla dovnitř při došlapu. Při ní naopak pracují více svaly, které se upínají zevně na holenní kost a bolest vzniká zde.

Co se zánětem okostice?

V první řadě je potřeba dát svalům trochu klidu. V případě rozjetého zánětu, tedy při zčervenání, otoku a vysoké bolestivosti, je potřeba místo ledovat či sprchovat studenou vodou. Při spíše tupé, chronické bolesti bez známek zánětu může ulevit teplo nebo střídání teplé a studené sprchy. Pomůže i masáž, zprvu velmi jemná. Svaly bývají na dotyk velmi citlivé, ale je nutné je mechanicky, tlakem uvolňovat. Jak bolest dovolí, je dobré zvyšovat na intenzitě tlaku a sval propracovat více do hloubky. Postupně je dobré se dostat k uvolnění na pěnovém válci. Je nutné zatnout zuby a jít do celkem intenzivní bolesti, abyste sval vůbec ovlivnili.

Nejdůležitější je ale řešit příčinu, abyste se nedostali do bludného kruhu, kdy po každém tréninku budete potřebovat dlouhý klid. Řešení pak vychází individuálně z příčiny, která problém způsobila. Pomůže cvičení na dobré postavení kyčle a chodidla při došlapu. Nutné je zapracovat na běžecké technice. Tedy hlavně umět korigovat postavení nohy při došlapu a naučit se, jaká je optimální frekvence a délka kroku.