Pravidelný běh chrání před infekcí

Kromě jiných pozitivních vlivů brání pravidelný běh lidský organismus před infekcemi a to by se zvláště zimních měsících a především na jaře a na podzim hodí. Tento vědecky několikrát prověřený fakt však má i své „ale“. Nestačí jenom bezhlavě hodně běhat, záleží na správné míře.

Je, dnes už nevyvratitelným faktem, že běh činí dobře jak tělu, tak také duši. Fyzická aktivita prospívá nejen našemu pohybovému aparátu, kloubům, svalům, ale také srdci, plicím či trávení a navíc náš organismus zaplavuje hormony radosti a štěstí. Jako bonus pro nás běžce nedávno francouzská vědecká studie prokázala vztah nepřímé úměry mezi běháním a počtem nakažení infekční chorobou dýchacích cest. Čím více běháte, tím více jste chráněni před rýmou, kašlem, virózami, chřipkami či angínami. A tady se dostáváme k jednomu z dalších „ale“. S tréninkem se to nesmí přehánět.

Zmíněný výzkum potvrdil, že aktivní běžci trpěli oproti neaktivním lidem o 50 % méně na zmiňované infekce. Neaktivní lidé ve výzkumu byli jinak zdraví jedinci, kteří nekouřili a netrpěli nadváhou. Přesto byli oproti sportovcům mnohem náchylnější k respiračním onemocněním.

Studie Kalifornské univerzity šla ještě dál a zkoumala vliv uběhnuté kilometráže na celkovou obranyschopnost organismu. Ukázalo se, že běžci s průměrně nabíhanými 20-30 kilometry týdně po celý rok vykazují nejnižší četnost výskytu nachlazení. Zveřejněné grafy ukazují křivky počtu nemocných jen velmi pozvolna stoupající s přibývající kilometráží. Na bodu křivky odpovídajícím 95 kilometrům ovšem dochází k ostrému zlomu.

Od průměrně naběhaných 95 kilometrů týdně začíná počet infekčních onemocnění dýchacích cest prudce narůstat. Naši imunitu tedy nejlépe posiluje přiměřený trénink, naopak příliš tvrdý trénink má opačný efekt a negativní účinky je navíc schopno posílit také nevhodné stravování a stres. Pozitivní účinky naproti tomu ještě posílíte dostatkem spánku a dostatečně dlouhými běžeckými pauzami pro regeneraci.